Jasenka

Nejstarší stopy osídlení na území Vsetínska byly objeveny v okolí Kelče a sahají do období 6 000 až 2 900 let př.n.l. Antonín Horák ve své knize"O Slovanech úplně jinak", zmiňuje staroslovanské, kamenné kruhové ohniště s vydlážděnými terasami nalezené ve Velkých Karlovicích místním venkovským učitelem Kafkou. Toto kamenné ohniště mělo vyryté znaky ve staroslovanštině.

Učenci, vzdělaní podle zkreslených dějin, nechali toto slovanské kamenné ohniště zasypat, protože tento nález nedovedli zařadit.

Můžeme tedy předpokládat, že území Valašska a tedy zároveň i Jasenky bylo osídleno  před více jak 3 000 lety a bylo osídleno Slovany, kteří v té době měli své písemnictví, kulturu a řemesla na vysoké úrovni, měli veliké znalosti v astronomii, byli hluboce propojeni s přírodou.

Slované měli své obrazové písmo, které používali i na předmětech denní potřeby-keramika, šperky, ale také ho používali na zapisování běžných skutečností, jako např. v obchodování. Slované zapisovali na keramiku, hliněné destičky, kůru stromů a to nejsou zrovna materiály, které by se zachovaly tisíciletí. Naštěstí se dochovaly některé nápisy na keramických předmětech a vyryté v kameni. (Více o Slovanech najdete ve složce život Slovanů).

Křesťané začali psát své kroniky uměle vytvořeným bezobrazným písmem, tzv. latinkou, až s nástupem své církevní moci. 

Počátkem 11.století bylo na Vsetínsku, v církevních záznamech zmíněno místo, které bylo obehnáno dřevěnou hradbou. Matouš Václavek ve svém II. vydání Dějin města Vsetína píše, že Vsetín byl založen po r. 1037 za knížete Břetislava I., jistým Vsatou. Domnívá se, že zde přišel slovanský kmen Lechů ze Slezska.

V našich rodinách se předává informace o tom, že naši předkové přišli z jihu, z území dnešního Rumunska- Valašska. 

Lze se oprávněně domnívat, že dřevěná hradba zmiňována M.Václavkem, nebyla ničím jiným, než slovanskou osadou a hradby měly chránit Slovany proti nájezdům křižáků, tj. křesťanského církevního vojska. V té době totiž probíhalo násilné vnucování křesťanství našemu lidu. Je více než pravděpodobné, že území dnešního Vsetína a Valašska vůbec, bylo osídleno daleko dříve, než se oficiálně uvádí v učebnicích.

Jak nás informují oficiální učebnice historie, tak Vsetínsko bylo osídleno až kolem r.1200, což dokazují tyto historické listiny, uváděné, jako první písemné zmínky, psané nejmladším písmem, tzv. latinkou, a popisující jen církevní záležitosti:

r.1261 - o založení kláštera ve Vizovicích

r.1297 - o darování území u levého břehu řeky Bečvy Templářským rytířům

r.1306 - o založení kláštera Králův trůn u soutoku Ratibořky a Bečvy za krále

            Václava II.

r. 1308 - listina Voka z Kravař, podle níž si pronajal na 31 let od mistra Templářského

            městečko Settinz a hrad Freundenberg. Zde byl poprvé písemně zmíněn   

            Vsetín.

Někteří historici, včetně M. Václavka, se domnívají, že jméno Vsetín má nepochybně slovanský původ, mohlo by být odvozeno i od jména Vsata, Seta, Sěntoslav a také, že zkomolený německý tvar názvu Settinz, uvedený v listině z r. 1308, je pravděpodobně jen dílem písaře.

Jasenka začíná na pravém břehu řeky Bečvy u ústí potoka Jasenka, po pravé straně má Horní město a po levé straně kopec Čup.

Nejstarší zachovaná písemná zmínka o Jasence, psaná v latince, pochází z roku 1505. Jasenka byla zapsána v kupní smlouvě z 24.6.1505, ve které bratři z Kunštátu prodávali vsetínské panství Petru z Kravař. Některé zdroje uvádějí r.1503 a to z toho důvodu, že se toho roku bratři z Kunštátu vzdali svých vlastnických nároků ve prospěch svého bratra Jana, ale toto nebylo sepsáno, smlouva byla sepsána až později…

Vsetín se rozrůstal a časem si přivlastnil dolní část Jasenky při ústí potoka Jasenka, který se vlévá do řeky Bečvy.

Dějinná mapa z roku 1829, ukazuje údolí Jasenky, vlastnické pozemky rodů na Jasence. Dokládá, že zde lidé dlouhodobě obdělávali půdu pro svou obživu.

Od 1.10.1909 bylo zřízeno vsetínské hejtmanství s prvním okresním hejtmanem a Jasenka, která dříve příslušela k hejtmanství valašskomeziříčskému, dostala příslušnost k tomuto vsetínskému hejtmanství.

Samostatná obec Jasenka měla tyto starosty:

1850  Jan Machala

1886  Jan Švagera

1891 - 1893 Pavel Hříbek

1893 - 1896 Josef Vala

1896 - 1905 Josef Hříbek

1905  Pavel Kučera

1905 - 1908 Josef Vala

1908 - 1911 Vilém Kostka

1911 - 1914 Josef Černotík

1914 - 1918 Vilém Kostka

1919  Josef Kaňát, Vilém Kostka

1919 - 1923 Tomáš Slováček

1923 - 1945 Josef Tkadleček

Jasenka, jako samostatná obec, byla politickým rozhodnutím v roce 1949, proti vůli většiny občanů Jasenky, s platností od 1.1.1950, připojena ke Vsetínu pod názvem Horní Jasenka.

Jak veliké bylo území bývalé samostatné obce Jasenka lze najít v jejím katastrálním území. Katastrální území Jasenky bylo Jasence, jako bývalé samostatné obci, zachováno dodnes.

Lze s určitostí tvrdit, že na našem území, a to nejen Valašska a Vsetínska, byla daleko starší a vyspělejší civilizace, než si myslíme. A není křesťanská.