SLOVANSKÉ PÍSEMNICTVÍ
…Rozsah dědictví Předků jde daleko za všechna očekávání, které byly známé v prostředí, ve kterém jsme vyrůstali. Říkali nám a stále říkají, že Slované byli divoši, kteří jen krátce před tím, než k nám přišli dva „ svatí“ pologramotní mniši z Byzance, akorát tak stihli slézt se stromů…
… Začínáme netradičně-Etruskami. Existuje etruský nápis na čtyřhranném kameni z Volterry, který po přepsání do latinky vypadá takto:
DVIARASADENTMASELAEITRECSDENSTMENADA
Nyní použijeme vědeckou folmulku „ předpokládejme, že“ – a předpokládejme, že Bukvice v polovině 1. tisíciletí n.l. existovala a patřila mezi etruské písmo. Přepíšeme text jednoduše bukvami a zjistíme, že každý gramotný jižní Slovan ( Srb anebo Bulhar) ho bez problémů přečte a pochopí napsanou zprávu:
двиаразадѣнтмасѣлаєитрєчдѣнстмєнада: двиа раза диен тма сиела е и треч диенс тме нада
Takže, když to přeložíme do slovenštiny, dostaneme takový význam: dva razy dňa tma zišla, je i tretí deň tejto tme podobný.
Toto je první z třech tisíců etruských nápisů, které nepotřebují nijaké speciální vysvětlování. Jasné, gramaticky stanovené pořadí slov v provedení jižních Slovanů. Tento nápis nám dovoluje konstatovat holý fakt přítomnosti slovanské řeči i písemnictví na místech nedaleko Balkánu. A co se týká časování-jde o období jeden a půl tisíce let před příchodem Cyrila a Metoděje.
Takové „rozluštění“ etruského písma bylo nejednou publikováno, ještě v sovětském časopise PROSTOR č. 5 z r. 1968, v článku pod nadpisem „ O JAZYKU NĚKTERÝCH ETRUSKÝCH NADPISŮ“. Text je tak lingvisticky a gramaticky dokonalý, že nejsou potřebné žádné odhady a kombinační porovnávací výklady. Neumožňuje rozpad na slova, protože je už dokonalý. Je to jazyk jižní větve Slovanů, tedy žádný „praslovanský“, jak bychom měli-ve smyslu „moderní vědy“-očekávat vzhledem na věk památky. Jde o živý jazyk, který si dodnes uchovává základní dialektické znaky, které jsou zafixované v lexice a gramatice staré zprávy. Praslované jsou jednoduše výmysl-naši Předkové se nevyvinuli z opic…
Proč jsou však slova psaná dohromady, bez mezer? Takto to je například i v sanskritu. V jazyku Hindu však už rozdělení existuje. Tibetský jazyk rovněž nemá oddělená slova. Proč?
Ve všeobecnosti všechny „mateřské“ jazyky nemají znaky oddělování slov, protože takové znaky NARUŠUJÍ ODEVZDÁVANÝ OBRAZ a převádí ho na plochou informaci, která ve vnímání našich Předků znamená poznání formy „ ležící na povrchu“, což je „lež“….
…Přejděme ke konkrétním písemnostem. Například uzlíkové písmo sloužilo, kromě běžné funkce, odevzdávání informace i jako okrasa interiérů nebo jako oberegy a svojí podstatou to jsou trojrozměrné hieroglyfy, ze kterých byla sestavená prastará „abeceda“, ze které po mnoha tisíciletích vznikla hlaholice.
Co se týká Bukvice, už víme, že každá bukva má několik hlubokých, tj. tajných obrazů, které pomáhají vyjádřit podstatu slova vytvořeného z bukvic, Bukva „Азъ“ má tyto významy: počátek, prvopočátek, zdroj, jediný, jedinečný, člověk, já-i když ve skutečnosti je obrazů mnohem více…
…Naše původní systémy písemnictví-včetně Bukvice a Hlaholice- nesou v sobě obrazy, které odrážejí klíčové filozofické významy vnímání rozumného člověka: Duše, Duch, Svědomí, Život, Bytí, Míra, Jistina (tj. Absolutní Pravda), Pravda, Rozum, Hmota, Síla (energie), Skutečnost, Podstata, Obraz, Poznání, Práce, Tvoření, Klid, Cíl, Lad (harmonie), Světlo, Tma, Dobro, Zlo, Počátek, Láska, Matka, Otec, Rod, Národ a v sobě obsahují překvapivé množství nápověd, které jsou zacílené na samotnou podstatu jevu…
…RUNY
Dnes mnozí „odborníci“ hovoří, že umí číst staré texty a nenachází v nich „ moderní“ doplňky-populární argument je např. slovo „energie“. Chybí jim však elementární poznatky o systému našeho písemnictví.
Například už znaky sanskritu mají každý na 50 významů-od jednoduchých, povrchních významů, až po hluboké, obrazové čtení a to je jen zjednodušená forma Ch´Árijské KARUNY. Možná jste se setkali s jevem, že několik překladů toho samého textu ze sanskritu je vysvětlovaných rozdílně. Nuže ano-někdo čte povrchně, někdo hlouběji a jiný vidí obrazy. Právě proto se množství drahocenných informací podařilo po tisíciletí uchovat-neboť je bioroboti neuměli přečíst. A tak krátký text může obsahovat obrovské množství informací v původní,nezkreslené formě. Je třeba poznamenat, že překlady pro veřejnost jsou úmyslně „dodávané“ v co nejprimitivnější, tj. povrchní formě.
A co je RUNA? Není to ani písmeno, ani hláska. A na rozdíl od sanskritu, má každý znak 144 významů-obrazů. A tak ti filozofové, kteří tvrdí, že dokáží číst runový text, sami sebe klamou.
Zvládají jen vrcholky a nemají ani jen tušení o existenci kořenů. Runa je tajný (nejvyšší, hluboký) obraz toho jevu, události, která se zobrazovala v runovém nápisu, jeho podstata. Tedy KARUNU, tj. svazek run, není lehké rozšifrovat a ani ho nedokáží přečíst různí samoukové a amatéři. Dokáží to jen dobře vyškolení profesionálové, kteří mají dar sjednocovat a chápat cestu obrazu runy (daarungové).
1. Ch´Árijské KARUNY (svazek run)- je písmo žreků, sborník tajných runových obrazů…
…Základní počet run je 144. Doplňkově se používají runy času, prostoru, směrů, rozšiřování se, měnících se obrazů, pronikajících obrazů atd. V KNIZE SVĚTLA je použitých 256 run, ale celkově je jich mnohem více.
Zjednodušené formy KARUNY:
- Sanskrit-samostatně skrytý jazyk žreků. Forma jazyka, kterou odevzdávali v tanci na chrámové hoře speciální tanečnice se i tak nazývá-devanagare ( „deva na hoře“ dnes je to jednoduše jeden z „fontů“ sanskritu).
- Futark
- Slovanské runy, runy Bojanova hymna
- Sibiřská (chakalská) runnice atd.
Příklady psaní:
Runa KA: svaz, spojení (když stojí na začátku slova); jedno z mnoha (když se nachází na konci slova).
Runa Ras (Расъ): leopard bílé barvy; čertog (několik souhvězdí) a pod.
2. Da´Árijské Tragi (Тьраги, „stvrzena zářící cesta“)– hieroglyfické (ideogramové) načrtávání odevzdávaných obrazů. Četli se všemi čtyřmi směry.
Příklady psaní:
Traga „RA“ – světlo, záření
Traga: umísťuje se v čase na dodání smyslu děje
3. Rassénské obrazově-zrcadlové písmo ( molvice)
Toto písmo dnes nazývají etruské (tyrrhénské) písmena, které se staly základem starofénické abecedy, na bázi kterého bylo vytvořeno později zjednodušené řecké písmo a latinka…
…Příklady psaní:
4. Světloruská Bukvice
Nejrozšířenější druh písma mezi slovanskými národy starověku. Bylo používané i žreky a při uzavírání důležitých mezinárodních smluv. Jednou z forem světloruské Bukvice je známé polorunové písmo, kterým byla napsaná VELESOVA KNIHA. „Velesovice“ je typologicky starší, jak cyrilika. V textu VELESOVY KNIHY byla objevená taková fonetická zvláštnost, jakou je „cokání“, tj. záměna č za c. Toto je velmi rozšířené v novgorodských gramotách.
Příklad psaní ( 16. tabulka VELESOVY KNIHY)
Formou Bukvice bylo i písmo „Slovieni“, ve kterém se-podobně jako v sanskritu-používaly ještě slovanské struktury „ tha“, „bha“ apod. Ale „Slovieni“ byl dosti těžký systém písma na běžné používání, proto se následně objevila zjednodušená forma-objemná, všeobsažná Staroslovanská Bukvice, která se skládá ze 49 znaků-obrazů (základních), ve které zápis odevzdával nejen grafému sestaveného slova, ale i jeho obrazový smysl.
Příklad psaní:
Rod žijící a tvořící na Zemi, jeho počátek a další obrazy
Mnohoobrazný smysl a další obrazy
Moudrost na Zemi a další obrazy
5. Hlaholika
Trhové (obchodní) písmena, které se později začaly používat pro zápis pověstí a křesťanských knih.
6. Slovanské národní písmo
Čáry a řezy. Používané na předávání krátkých zpráv běžného denního života.
Příklad psaní:
7. Vojevůdcovské (vojenské) písmo
Tajné šifry
8. Knížecí písmo
Každý kníže měl své
9. Uzlíkové písmo
A tak dále.
Karuna, Tragi, Světloruské Obrazy, nejsou výtvorem pozemského tvoření. Futark sanskrit, 49 znaková Bukvice a jiné, byly vytvořeny na Midgard-Zemi, tj. vytvořili je naši Předkové v čase…