SLOVANSKÝ KALENDÁŘ NEBOLI KOLADŮV DAR
My Slované jsme měli za dávných časů několik kalendářních forem počítání, ale do současnosti se jich uchovalo jen několik.
V současnosti máme (rok 2018) rok 7526 od Uzavření Míru ve Hvězdném Chrámu, ale to skutečně neznamená, že si myslíme, že byl náš Svět stvořený před 7526 roky.
Uzavřením Míru jsme za starých časů označovali čas od uzavření mírové dohody mezi bojujícími národy. Aby se uchovala paměť na slavné činy našich Předků, vytvořil se nový systém počítání roků. Tato mírová dohoda byla uzavřena mezi Velkou Rasou (starými Slovany) a Velkým Drakem (starými Číňany) na den Podzimní rovnodennosti 1. dne Prvního měsíce roku 5500 od Velké Struže (Velkého Ochlazení).
Tehdy vyhrála Velká Rasa, na památku čehož se začal používat obraz Bílého vítěze na koni, kopím probodávajíce Draka. Dnes tento obraz používají křesťané jako sv. Jiří na koni, zabíjejícího hada, ačkoli ten samý Jiří nemá žádný vztah k žádným událostem v historii křesťanství. Jak mají křesťané ve zvyku, starý obraz jednoduše použili na své cíle. Nic nového pod sluncem.
Náš kalendář, nebo jak my hovoříme, Koladův dar, byl nejdříve vykořeněn v zemích na západ od dnešního Ruska, včetně knížectví Velké Moravy a Kyjevské Rusi, křižáky při vyvražďování našich Předků, později ho „dorazil“ car Petr I..
V roce 7208 vydal nařízení o odstranění všech starých kalendářů, které současně existovali v Ruských zemích a zároveň zavedl západoevropský kalendář od narození Krista, přičemž přenesl začátek původního kalendáře – Novoletie- ze Dne Podzimní rovnodennosti ( Slovanů-Starověrců) z 1. září ( podle křesťanů) na 1. ledna a označil výchozí datum-rok 1700. Tento datum tedy vybral Petr I. a svým nařízením přikázal všem poddaným slavit začátek nového kalendáře a blahopřát jeden druhému při příležitosti Nového Roku.
Je třeba vědět, že na dvoře Petra I. v podstatě ruský jazyk nepoužívali, protože ho považovali za jazyk prostého lidu. V zásadě se všechna komunikace odehrávala v německém a holandském jazyce. A nové ruské slovo pro rok-„ God“ je z těchto jazyků.
Petr I. tedy přikázal svým poddaným pozdravovat jeden druhého při příležitosti Nového Boha, a to na den jeho obřízky. Tento Petrův vtip na účet národa existuje dodnes a lidé, kteří už ztratili pojem o původním významu, pokračují v blahopřáních si navzájem 1 ledna při příležitosti Nového obřezaného Boha a už ne při příležitosti Novoletí, jak tomu bylo předtím. Mimochodem, my sice v češtině nepoužíváme pro rok výraz „God“, tj. Bůh, ale 1. leden i tak- jak se píše v Novém Zákoně-je svátkem Obřízky Pána, neboť na osmý den-v souladu se židovskou tradicí-ho odnesli do chrámu obřezat. Kolik lidí si u nás uvědomuje, co vlastně oslavují na Nový Rok, ačkoli se ani nedáváme obřezat?
Kromě toho, cílem opatření Petra I. nebyla jen změna starého kalendáře za nový. On ukradl národu a vlastně všem Slovanům 5508 roků Velkého Dědictví a přikázal cizincům sepsat namísto toho Historii, která předtím neexistovala…
Dnes už málokdo ví, že předtím, i na našem území za časů Velké Moravy, se data v Letopisech psala bukvicí staroslovanského, tedy staroruského jazyka a ne číslicemi, které byly zavedené později v Rusku na příkaz Petra I.
Do zavedení nového kalendáře národ oslavoval 7208 Novoletí od vítězství nad starými Číňany a data se vždy zapisovala bukvicí. To zároveň hovoří o tom, že písemnost u Slovanů existovala dávno před příchodem dvou pologramotných Soluňských mnichů Cyrila a Metoděje. Kdyby nebylo reformy Petra I., která zastavila poslední oficiální používání slovanského kalendáře, tak dnes by těžko mohla existovat, anebo by už byla zapomenuta církevní pohádka o „ osvícení negramotných jazyčníků“. Ne nadarmo ještě imperátorka Kateřina II. říkala: „Slované měli svoji písemnost mnoho tisíciletí před Narozením Krista“.
Tady je krátký příklad seznamu kalendářních forem, jak jich používají Slované Sarověrci dodnes:
Letopočty odpovídající roku 2009-2010 n.l.:
Leto 7 518 od Uzavření Míru ve Hvězdném Chrámu
Leto 13 018 od Velké Struže ( Velkého Ochlazení)
Leto 40 015 od třetího příchodu Peruna na Midgard-Zem
Leto 44 554 od Vytvoření Velkého kruhu Rassénie
Leto 106 788 od Velkého přesídlení z Daárie
Leto 143 000 od období třech Měsíců
Leto 153 376 od Assy Deji
Leto 165 040 od časů Tary
Leto 185 776 od časů Tule
Leto 211 696 od časů Svaga
Leto 273 904 od časů Ch´Arra
Leto 460 528 od časů Dary
Leto 460 528 od časů Třech Sluncí
Vyjasníme si některé formy Letopočtů. Tyto systémy především nemění, ale doplňují jeden druhého. Každý následující systém je pokračováním předcházejícího kalendářního systému.
Mohli bychom pokračovat i dále, ale nyní bychom měli objasnit, jak se u Slovanů objevil 12-ti měsíční kalendář. Jak jsme už totiž říkali, Slované a Árijci používali jiné systémy kalendářního vyčíslování, než je ten používaný nyní. Určitě bude zajímavé zjistit, kdo a kdy vymyslel přechod na jiný kalendářní systém a s čím to bylo spojeno. Nejdříve si však povězme něco o kalendářních systémech Evropy a Skandinávie.
Různé národy žijící na území Evropy používaly různé systémy počítání dní. Kelti a Skandinávci měli z počátku 9-ti měsíční kalendář, který byl následně zaměněný za 24-měsíční. Bylo to spojeno se soustavně se měnícími klimatickými podmínkami a plným přechodem na runovou formu písma.
Po přechodu se každý měsíc označoval svojí runou z tzv. Futarchy (sborníku Run). Měsíčně se lišil co do délky, např. 1. měsíc měl 14 dnů, 2. měl 15 dnů, 3. měl 16 dnů.. a potom se daný pořádek opakoval. Toto číslování bylo v první ředě spojeno s fázemi Měsíce, který má periodu 29,5 dne. Takto první 4 měsíce Runového kalendáře (14+15+16+14=59) plně zodpovídali dvěma plným Měsíčním měsícům (29,5+29,5=59). Další systém počítání měsíců spojoval mezi sebou měsíční fáze se slunečním kalendářem, čímž rok Runového kalendáře obsahoval 360 dní.
Ale protože v Runách byla ještě i 25. neobsazená runa, někdy nazývaná Odina, tak i ona našla své použití v kalendáři. Na konci každého třetího měsíce se vsunul doplňkový 25. měsíc, ve kterém následovaly dny od 14, potom 15 a nakonec 16 dní. Tento 25. měsíc pomáhal vyrovnávat cykličnost slunečního roku tak, jak se to dnes dělá pomocí přestupného roku.
Na jihu Evropy, na území dnešní Itálie, žili Raséni, kteří jsou známější jak Etruskové anebo Tirréni. I oni používali 9-ti měsíční kalendář. Na území Itálie přišli jak Latíni tak Slované a každý z nich si přinesl svůj kalendářní systém. Následně se objevili i nové kalendářní systémy, například řecké „ Olympijské cykly“, anebo latinské „ Od založení Říma“. Latíni se pokoušeli vnutit Rasénům svůj kalendářní systém, ale když se to nepodařilo, Latíni označili Etrusky za hloupé a jednoduše to vyřešili vyhlazením Rasénů…
Ale jde o velké mnoho zobrazení kalendářních systémů, které někdy vytvořilo veliký zmatek v určování „ velkých dnů trhů“. Proto v r. 45 n.l. byl na příkaz imperátora Julia Cézara zavedený „nový“ kalendářní systém, který bylo povinné dodržovat na území celého Římského impéria. Ne náhodou jsme slovo „nový“ vepsali do uvozovek, protože za jeho základ byl použitý existující kalendář egyptských kněží. Julius Cézar ho upravil, čímž vznikl všem známý Juliánský kalendář.
A nyní si představte, s jakými problémy se potkávali křesťanští misionáři, kteří se vydali „ posvěcovat“ jazyčníky Evropy. Když už někoho obrátili na novou víru, hned se střetli s problémem, kdy slavit svátky anebo kdy dodržovat půsty. Jiný kalendářní systém nedovoloval křesťanským misionářům správně určit, jaký datum místního kalendáře odpovídá Juliánskému kalendáři, neboť místní kalendáře byly složitější pro pochopení křesťanů a navíc porovnatelné datumy soustavně „plavaly“. Bylo nalezeno jediné východisko. Zakázat starý kalendář a zavést nový-Juliánský.
Ten samý obraz se dá pozorovat i při křtění Velké Moravy a později Rusi. Zavedení juliánského kalendáře národ nepřijal. Protože národ nerozuměl, proč je potřebné zavádět na našem území kalendář cizinců s měsíci číslovanými v latinském jazyce, kterých bylo navíc o 3 více a kromě toho se nepočítal ode Dne Podzimní Rovnodennosti, ale od začátku jara.
Ale křesťané našli východisko z této situace, vymysleli slovanské názvy měsíců pro juliánský kalendář namísto latinských čísel a dostali jsme slovanské názvy, které ve staroslovanštině zněly: Berezeň, Kviteň, Traveň, Červeň, Lipeň, Serpeň, Vereseň, Žovteň, Listopad, Grudeň, Sičeň, Ĺutij.
Až v tomto tvaru se křesťanům podařilo vnutit Slovanským národům cizí kalendář. Ve všech slovanských zemích proběhla rekonstrukce juliánského kalendáře podobně a nakonec se názvy měsíců moc nelišili.
Ale i potom, jak křesťané našli východisko a v juliánském kalendáři měsíce dostaly slovanské názvy, starý kalendář Slovanů nepřestal existovat. V podstatě ve všech slovanských zemích se používaly dva kalendáře. Bylo to proto, neboť v novém juliánském kalendáři se bylo možné dozvědět jen o církevních svátcích a o událostech z minulosti, které se odehrávaly daleko od Slovanských zemí. Ale starý kalendář byl potřebný v první řadě pro každodenní život lidí, neboť se podle něho dalo určit, kdy začít a kdy skončit polní práce a další věci…vždyť jen z modliteb se nasytit nedá. Takto tedy i na Rusi existovaly 2 kalendářní systémy, starý a nový.
Ale církevní a světskou vrchnost neuspokojovalo, že národ slavil svátky podle obou kalendářů a neuspokojoval jich ani zmatek, který vytvořily letopisy, vždyť ruské letopisy používaly datumy starého slovanského kalendáře a pozvaní Řekové-letopisci používali datumy z nového kalendáře, kde se Novoletí vypočítávalo od prvního jarního úplňku.
Například datum 1.března 1005 n.l. podle slovanského kalendáře připadá na rok 6513, ale podle křesťanského na 6512 od stvoření světa, čímž rozdíl mezi Slovanským kalendářem a kalendářem od Narození Krista byl 5508 roků, ale křesťanského 5507 roků.
Aby se jakž takž vyřešil nesoulad nového kalendáře na rok 6856 ( 1348 n.l.), podle nařízení cara Ivana III. bylo Novoletí v novém kalendáři stanovené na 1.březen, ale číslo roku bylo převzato ze starého, Slovanského kalendáře. Kromě toho, začalo se vnucování nového kalendáře do každodenního života, jedny svátky zakazovali a další, které se slavili i přes zákaz křesťanské církve, adaptovala pod sebe. Například:
Den Fašanků-Moreny, byl jednoduše nazvaný Fašankami,
Den Kupala se stal dnem Jana Křtitele,
Den Triglava (Svaroga-Peruna-Svantovíta) se změnil na sv. Trojici,
Atd.
Církevní a světské orgány však dlouho neuspokojovalo, že lid používá dva kalendáře a oslavuje dvě Novoletí. Křesťanské Novoletí 1.března a Slovanské Novoletí na den Podzimní Rovnodennosti. Žádné zákazy Slovanského kalendáře nepomáhaly a uplatňování postihů, od napomínání po tresty, mělo opačný účinek…
…Aby se situace dostala pod kontrolu a nastal klid, car Ivan III. nejenže dovolil lidem používat starý kalendář, ale uzákonil právo ctít si Starou Víru Předků. Takto se na Rusi oficiálně uzákonila dvojí víra a dva kalendáře. Církevní kalendář byl považován za oficiální a starý kalendář za národní…
…V roce 7090 ( 1582 n.l.) zavedla katolická církev, na příkaz Gregora XIII nový kalendář, který dostal jeho jméno- gregoriánský…Potřeba zavedení nového kalendáře byla spojena s tím, že rok juliánského kalendáře je o něco delší, jak rok přírodní a proto se začal lišit od přírody, neboť za 128 let se nahromadí 1 plný den. A proto v době zavedení juliánského kalendáře už naběhl rozdíl 10 dnů. Ale ne všechny evropské země přešly na nový kalendář, některým zemím trvalo roky až století, aby přešly na gregoriánský kalendář. V Rusku na něj přešli až komunisti r.1918.
Ani gregoriánský kalendář není absolutně přesný. Odchylka 1 den od přírodního roku nastane za 3 300 let. Kromě toho, gregoriánský kalendář není „rovnoměrný“, obsahuje v sobě určité „skoky“. Ale navzdory tomu byl postupně přijat většinou států a dnes je všeobecný.
V roce 7208 (1699 n.l.) Petr I. přenesl Novoletí na 1. ledna a vydal nařízení tohoto znění: „ Protože v Rusku určují Novoletí různě, od této chvíle se přestanou lidem motat hlavy a pro všechny bude Novoletí platit stejně, od 1.ledna roku 1700 od narození Krista. A na znamení dobrého začátku a radosti budou lidé jeden druhého zdravit s „Novým Godom“, s přáním úspěchu v práci a rodině hojnosti. Na počest „ Nového Godu“ se budou zdobit jedličky, děti se hrát, sáňkovat se z kopců. A dospělí lidé se nebudou ožírat a bít-na to jim stačí jiné dny“.
Nehledíce na svoji, z dnešního pohledu zvláštnost, obzvláště, když v základu kalendáře se všude vyskytuje 9-ka, slovanský kalendářní systém je nejpřesnější a nejvhodnější ze všech dnes existujících kalendářů. Ačkoli se toto zdá velmi odvážné tvrzení, vyjasníme si v následujících řádcích, že je opodstatněné. O to víc, že za posledních několik desítek tisíc let tento Slovanský kalendář, jinak zvaný Koladův Dar „ neutekl“ ani se „nezpozdil“ ani jen o jediný den.
Takže začínáme s jednoduchými fakty:
- Koladův Dar představuje tři roční období: Podzim, Zimu a Jaro.
- Tato tři roční období jsou spojena do jednoho slunečního cyklu, který nazýváme Leto ( rok).
- Leto (rok) se skládá z 9 měsíců, tj. na každé roční období připadají 3 měsíce.
- Kalendář má dvě podoby: Běžné Leto (rok) a Uctívané Leto (rok). Ony tvoří Kruh Let, ve kterém je 15 běžných Let (roků) a 1 Uctívané Leto (rok).
- Devět Kruhů Let, tvoří Kruh života, který má 144 roků. Tyto opakující se cykly nazýváme Kruholetem.
- Běžné Leto (rok) má 365 dní, všechny nepárné měsíce mají po 41 dnech, párné po 40 dnech (5x41=205) + (4x40=160)=365.
- Uctívané Leto (16.rok) má 369 dnů, všechny měsíce mají po 41 dnech (41x9)=369
Novoletí připadlo na 1. den druhého měsíce Podzimu, tj. na Den Podzimní Rovnodennosti. Toto pravidlo je spojeno s tím, že už byla sklizena celá úroda, sýpky byly naplněné a tak se Nové Leto (rok) začínalo s plným dostatkem všeho.
Kromě toho, nejváženější rozhodnutí se tradičně přijímala na Novoletie. Například, mírová smlouva s Velkým Drakem (starou Čínou), byla podepsaná právě na Novoletí. Bylo to velmi příhodné na zavedení nového bodu odpočtu světského života, což se na podstatě kalendářního systému nijak neodrazilo. Vždyť Uzavření Míru se uskutečnilo na 1. den 1. měsíce Leta 5500 od Velké Struže.
Takto se 1.den 1.měsíce Leta 5501 od Velké Struže zároveň stal i 1. dnem 1. měsíce Leta 1 od Uzavření Míru, ale protože mírová smlouva byla podepsaná v roku nesoucí znamení Hvězdného Chrámu na Kruholetě, tak i název tohoto nového Letopočtu zůstal od Uzavření Míru ve Hvězdném Chrámu.
Týden Slovanského kalendáře též obsahoval 9 dnů. Názvy nesly číselnou formu a jejich jména jsou: Pondělí, Úterý, Středa, Čtvrtek, Pátek, Šestek, Sedmek, Osmek, Neděle.
Bylo to velmi vhodné, všechny nepárné měsíce běžného Leta (roku) začínaly v jednom dni týdnu a párné z druhého. A protože Uctívané Leto (rok) se skládalo ze 41 týdnů, tak i následující Kruh Života se začínal z tohoto samého dne týdne, jak i Uctívané Leto. Takto každý Kruh Života, tj, cyklus 144 roků se začínal od pondělí…
Starý Slovanský kalendář, tak jako skandinávský anebo keltský, měl Runovou formu zobrazení, tj. původní názvy měsíců, čísel, dní v týdnu a názvy Let (roků), byly zapisované Runami.
Pro ty, kteří nevědí, Runa není ani písmeno, ani slabika- je to daný Obraz. Název měsíců se zpočátku označoval Runami, ale později byl doplněný i nápis Bukvicí a krátkým odhalením smyslového významu. První měsíc byl označen jednou Runou, ale ostatních osm měsíců se označovalo spojeným druhem Run, přičemž druhá Runa poukazovala na část slunečního cyklu známého jako Leto (Лѣто)…
…Ve staroslovanském textu- používaném i u nás za doby Velké Moravy- se při psaní názvu měsíce na konec slova přidávala bukvice "Ъ"- „jer“, která zněla jako krátké o. Kromě toho, každý měsíc nesl svůj smyslový významový obsah určující život lidí.
Názvy Měsíců Slovanského Kalendáře:
- Рамхатъ – Měsíc Začátku
- Айлѣтъ – Měsíc Darů Přírody
- Бейлѣтъ – Měsíc Klidu Světa
- Гэйлѣтъ – Měsíc Sněhových bouřek a Chladu
- Дайлѣтъ – Měsíc Probouzení Přírody
- Элѣтъ – Měsíc Setby a Mláďat
- Вэйлѣтъ – Měsíc Větrů
- Хейлѣтъ – Měsíc Přijetí Darů Přírody
- Тайлѣтъ – Měsíc Završení.
Vysvětlivky: 1) Velká Rasa – RASA je Rod Asů Strany Asů,jsou to Rody D´Árijců, Ch´Árijců, Rassénů a Světlorusů.
Více v knize:
KNIHA SVĚTLA, autor: Vladimír Laubert,