ZŘÍZENÍ založené na poznání informačně-energetické struktury člověka.
Civilizace cílevědomě změnila významy hodnot i záměnou anebo změnou významu slov a názvů. Stalo se tak do té míry, že dnes už málokdo opravdu rozliší i jen základní rozdíly, které v dávných časech byly zřejmě vším. Ztráta původních hodnot – kultury - byla nahrazena systémem, který přesměroval všechny toky energie ve společnosti tak, že bílé se stalo černým a naopak. Ten, kdo pracuje, nemá nic, ale naopak, čím méně někdo tvoří hodnoty, tím více - na úkor těch, kteří tvoří hodnoty - materiálně dosáhne.
Avšak rok 7520 ( 2012 n.l.) přináší dvě už neodvratitelné věci: naše Sluneční soustava Jarily - Slunce přesekává hranici mezi Temným a Bílým Světem - vracíme se domů - a nastává nulový bod paralelních Vesmírů. Události, které následují, přinesou konečné a definitivní řešení - ve smyslu předpovědí Slovansko-Árijských Véd - budou zničeny Temné Síly.
Država je původní systém zřízení Slovanů a Árijců, ve kterém žili naši Předkové dlouho, několik tisíciletí. Dnes toto slovo sotva poznáme a už vůbec nevíme, co původně znamenalo. Před 1620 lety se naše sluneční soustava dostala pod negativní působení záření souhvězdí Lišky, což umožnilo Temným Silám dočasně ovládnout Midgard-Zemi.
Jak se to děje? Není potřebné uvádět mnohé války, které postavily proti sobě národy bílé rasy tak, aby se co nejvíce vzájemně vyvraždily. „ Pomíchání“ jazyků, byla jedna z efektivních metod přístupu, rozděl a panuj. Inglismus, naše původní Víra, učí tomu, že každý národ, nezávisle od barvy kůže, musí uchovávat svoji vlastní, prastarou, prvopočáteční Víru, samobytnou kulturu a neopakovatelnou tradici. Když se kterémukoli národu naváže cizí víra - zaniká. Důkazů je dostatek.
Ve smyslu Slovansko-Árijských Véd víme, že bílá rasa má společný původ, tak jako má i svoji původní Víru. Když se nezaujatě podíváte na jakýkoliv stát, kde je státotvorným národem jakýkoli bílý národ, vidíte, že postupně vymírá. Počet obyvatelů Země však narůstá. Proč? Proč bylo na rozhraní 19. a 20. století v carském Rusku 150 miliónů
obyvatelů a v Číně 100 miliónů? Proč je dnes, po cca 100 letech, v Rusku opět jen 150 miliónů obyvatelů, ale v Číně už 1,5 miliardy a za hranicemi 400 miliónů?
Nuže my Slované jsme „převzali“ křesťanství, které takto působí. Číňané se důsledně vrátili ke své staré Víře - neboť majoritní Taoismus je Víra. Kromě něho je v zemi rozšířený i Budhismus - opět nemá nic společného s náboženstvím. Neboť správný „návod na použití“, který je dané rase vlastní, jej i náležitě zvelebuje.
Dále Japonsko - křesťanů je tam oficiálně cca 1% - japonský císař v 17. století vyhnal ze země všechny křesťanské misionáře - katolické i protestanské - a dnes je jich 150 miliónů. Šintoismus - opět „pohanská“ víra a Zen Budhismus. Indie? Majoritní hinduistická země s védskou kulturou (kterou jim přinesli naši Předkové, což je zaznamenané ve Védách a což hinduisti ani nepopírají). Je jich 1,2 miliardy. Zkuste mi jmenovat co jen jediný národ bílé rasy, kterého počet členů narůstá? Nenamáhejte se, takový neexistuje. Vymíráme.
Dnešní forma moci – stát - trpí množstvím velmi těžkých nemocí. Svévole a nezodpovědnost úředníků, jejich nepřetržitý a nekontrolovaný růst, korupce, shromažďování moci a bohatství, materiální a duchovní utlačování lidí stojících na nižším stupni sociální hierarchie, neopodstatněné a neefektivní výdaje finančních a jiných zdrojů a jejich vykrádání, destruktivní vztah k Přírodě, nepoměrné náklady na zbrojení atd. Toto všechno mluví o tom, že současné zřízení – stát - vchází stále dále a dále do slepé uličky svého vývoje. Samozřejmě, že se nabízí otázka, dá se vyjít z této slepé uličky? Abychom došli k odpovědi, musíme si říci, jaký je rozdíl mezi Državou a státem.
Slované a Árijci žili velmi dlouhou dobu ve formě společenského zřízení državy. Prvotním zdrojem tohoto poznání jsou Slovansko-Árijské Védy. Podle jejích údajů, existují dva systémy sociální organizace lidí: Država a stát. Ještě ne tak dávno, jsme žili v systému državy. Organizace života lidí v Državě předpokládala harmonii s Přírodou, protože ta se „ držela“ ne na zájmech konkrétních lidí (vlády a jejích úředníků a dalších využívajících), ale na Tradicích, Přikázáních Ochránců a Velkých Předků a Svědomí lidí.
V Državě neexistoval světský vůdce, ale existovala samovláda Rodů Slovanů a Árijců. Moc Državy stála na moci Rodů a Duchovnosti jejich představitelů. Država řídila národ, který tvořily Rody, a stála na jejich Duchovnosti. Ke každému člověku v Državě se chovali jako k potomkovi Rodu Velké Rasy, kde si byli všichni rovni a to nezávisle na postavení ve společnosti. Ve slovanském a árijském vnímání „národ“ jednoduše nejsou obyvatelé, obývající určitý prostor, ale souhrn Rodů. Výraz „národ“ nemá jednoduše význam „obyvatelstvo“, protože obyvatelstvo nemusí být rodově organizované, ale může být sestaveno z izgojů, cizinců a cizozemců.
Duchovním základem Državy byla Stará Víra Prapředků, která objasňovala a obsahovala všechny stránky života Rodů Slovanů a Árijců. Z ní trvale čerpali Starou Moudrost a dostávali z ní velikou Duchovní sílu na svou existenci a tvoření. Ve Staré Víře Prapředků Slované a Árijci nalézali odpovědi na všechny otázky, které přinášel
jejich život. V první řadě Víra - to není náboženství, ale souhrn Moudrosti a Poznání Prapředků, který jim byl daný v pradávných časech Světlými Ochránci.
Rod byl sociálně-ekonomickým základem Državy. Sestával se z různých rodin, jejichž hlavní povinností bylo uchování a posilnění Rodu. V Rodě probíhal hospodářský život i učení a výchova dětí. Rod si sám zabezpečoval ubytování, jídlo, oblečení, obuv, potřeby pro domácnost a další potřebné věci, včetně zbraní a výzbroje. Co se nedalo takto zabezpečit, to se získávalo výměnou na trzích. Důležité je zdůraznit, že se vyměňovalo, nekupovalo se za peníze-to je už nástroj zotročování. Základem života každého člena Rodu byla jeho práce, zaměřená pro blaho jeho a blaho Rodu.
Rodová osada se jmenovala skyt anebo skuf. Rod vedla Hlava Rodu. No otázky neřešil sám, kromě běžných problémů denního života, ale zastupoval Rod na Kruhu Državy, kde se přijímala rozhodnutí, kterým se museli podřídit všichni členové Rodu.
Od desátého tisíciletí do roku 2000 n. l. se začalo na severu Rassénie ochlazování. Přírodně - klimatické podmínky se rychle zhoršovaly a osídlení Rodů na severu Rassénie se skončilo. Nyní se Rody Slovanů a Árijců začaly přemísťovat na západ, jih a východ. K osmému tisíciletí do r. 2000 došlo na západě k osídlení po dnešní Volhu, na jihu po Hindukúš, Tibet a dnešní řeku Chuanche. Osídlili ostrov Sachalin, Východní (Japonské) ostrovy a oblast Ordos v dnešní Číně. V té době zároveň dosáhlo Rodové zřízení Rassénie vrcholu svého vývoje.
Sociální organizace Slovanské Državy stála na vrozených vlastnostech lidí. Tyto vrozené vlastnosti se lehce rozeznají, když se podíváme na informačně-energetickou strukturu člověka, které se skládá z devíti základních informačně-energetických center, které i Indové nazývají čakry. Každé centrum rodí energetický vír, který září odpovídajícím světlem. Devět základních vírů tvoří devět těl člověka, včetně fyzického těla, které jsou vloženy jedeno do druhého a vytváří osobitou matrjošku. Souhrn všech energetických záření vycházejících ze všech center, vytváří „auru“ člověka, co do tvaru a formy individuální.
Na hlavě člověka se nachází deváté, osmé a sedmé informačně-energetické centrum, které mají odpovídající názvy, barvy a určení. Nejvyšší, deváté centrum se jmenuje „Pramen“ (Zřídlo). Nachází se na čelní kosti hlavy a září stříbřitě - bílou barvou. Přijímá a vydává Životní energie Světů Slavi (pozn.: Svět Předků ).
Osmé centrum, které je mezi očima, se jmenuje „Čelo“ a září fialovou barvou. Čelo přijímá a předává Obrazy Mysli, řídí intelektuální a Duchovní vývoj.
Sedmé centrum se jmenuje „Ústí“ (Ústa). Nachází se v oblasti štítné žlázy. Centrum Ústí zabezpečuje člověku příjem a odevzdávání energie Smyslových Obrazů a září bělostnou barvou. Takto platí, že do první kategorie patří lidé, kterých aura září stříbřitě-bíle a fialovo-bělostné barvy. Lidé této kategorie mají potenciální schopnosti na Duchovní vývoj, k vzájemnému působení se Světy Slavi a Pravi (pozn.: Svět Světlých Ochránců).
Tři další informačně-energetické centra se jmenují „Leľa“, „ Lada“ a „Prsa“ (Hruď). Šesté centrum, které má jméno Leľa, září modrým světlem. Vír, který vytváří, se točí
na úrovni ramene levé ruky. Toto centrum zabezpečuje poznávání Světa Javi a intuitivní tvořivost v něm (technické vynálezy a vědecké objevy).
Páté centrum se jmenuje Lada, září zelenou barvou. Vír, který vytváří, se točí na úrovni ramene pravé ruky. Toro centrum vyzařuje energii Lásky. Čtvrté centrum jménem Prsa (Hruď) vyzařuje zlatou (žlutou) barvu. Vír, který vytváří, se točí na úrovni slunečního pletence. Přijímá a vylučuje energii Tvořivého Budování, otevírá schopnosti na vytváření předmětů Javného Vesmíru. Prsa řídí i schopnosti nabývání a odevzdávání vojenských, výrobních a administrativně-řídících návyků, umění tvořivě uspořádávat Životní Prostor okolo sebe. Toto centrum se jmenuje „Posouvačem“ anebo „Centrem Hara“. Ten, kdo ovládá toto centrum, se jmenuje „charekterník“. Takto do druhé kategorie patří lidé, kterých aura vyzařuje zeleno-modré a zlatavé barvy. Lidé této kategorie mají potenciální schopnosti na budování a řízení procesů ve Světě Javi (pozn.: Svět lidí a živých bytostí), na administrativně-řídící a vojenskou činnost.
Následující tři informačně-energetické centra se jmenují „Život“, „Zrod“ a „Zdroj“. Život je třetím centrem a září oranžovou barvou. Vír, který vytváří, se točí v úrovni pupku člověka. Skrze Život člověk přijímá Životní Sílu a Moudrost Rodu. Život řídí životní a pracovní činnost člověka včetně početí jeho dětí, jejich narození a výchovu.
Druhé centrum, Zrod, září červeným světlem. Vír, který vytváří, se točí na úrovni lůna těla. Zrod přijímá energii od druhých živých bytostí a též vydává, přijímá a vylučuje rozmnožování. Prvním centrem je Zdroj, kterého barvu vnímáme jako černou. Vír, který vytváří, se točí kolem kostrče. Zdroj vnáší Sílu Země, zabezpečuje životní aktivity člověka. Do třetí kategorie patří lidé, kterých aura září oranžovo-červeno černým zářením. Lidé této kategorie mají maximálně potenciální schopnosti na tvorbu potomstva a obvyklé práce na zemi.
Tedy vrozené schopnosti lidí dělíme na tři kategorie. Je však třeba říci, že forma aury závisí i od genetiky člověka. Proto žreci anebo volchvové sledují nejen barvu, ale i tvar aury. U Vedunů má aura formu otočené pyramidy, protože maximální intenzita vyzařování se nachází okolo hlavy. Forma aury Vladaře anebo Obránce připomínají hračku - panenku, uprostřed širokou. Vyzařování je maximální v hrudní části těla. Pracovník má auru připomínající barvu pyramidy, kde maximální vyzařování je koncentrované ve spodní části těla.
Obraz pyramidy přináší myšlenku na odolnost sociálnímu systému. Ve skutečnosti sociální struktura bude tehdy odolná, když se dosáhne správný poměr mezi Veduny, Vladaři a Obránci a Pracovníky. Čím je ve společnosti více Pracovníků, tím je širší základ sociální pyramidy, tím odolnější je společnost.
Společenství se nepřiměřeně naruší, když neadekvátně vyroste počet Vladařů a Obránců. Jednak při nedostatečném počtu Vedunů, Vladařů a Obránců, dojde k neohraničenému nárůstu Pracovníků, což může přivést k jejich podřízení si nepřátelskými silami anebo ke vnitřním nepokojům, které přivedou ke krachu společnosti. Toto všechno je třeba vědět při budování sociální struktury společnosti.
Ve Světě Javi jsou lidé, na základě jejich vrozených schopností, různí, co do schopností duchovních, vojenských, administrativně-řídících a pracovních. Kdybychom se podívali
na správnou strukturu všech členů společnosti, tak lidí schopných duchovní činnosti se rodí všeobecně méně jak 1%, schopných zvládnout vojensko-řídící činnosti okolo 12%, schopných činně pracovat okolo 85%. Okolo 2% lidí se rodí s neschopností k jakékoli pozitivní činnosti. Toto všechno se ve slovansko-árijské společnosti bralo v úvahu.
Ještě při narození se dítěte Veduni zjistili, do jaké skupiny činnosti patři jeho schopnosti. Potom se tyto schopnosti rozvíjeli při výchově a učení. Ne postavení rodiny bylo rozhodující, ale vrozené schopnosti dítěte.
Proto ve slovansko-árijské společnosti neexistovalo tvrdé dělení na kasty, jak je tomu v Indii. Slovansko-Árijské Védy vysvětlují pojem „kasta“, jako svazek lidí toho anebo onoho druhu činností. Kasta je Duchovní svazek spojující lidi, kteří se usilují o realizaci konkrétního Duchovního cíle. Na první místo se klade úroveň Duchovního vývoje člověka, která mu umožňuje se přidat k té anebo oné kastě, vyjadřujíc tak druh společensky nenahraditelné činnosti.
Do kasty tedy mohl vstoupit jakýkoli člověk jen v tom případě, pokud měl odpovídající schopnosti, pracoval na sobě a chtěl se stát takovým, jaké měl vrozené schopnosti a pochopení nevyhnutelnosti vykonávání té anebo oné činnosti podle potřeb Rodu a Državy.
Právě tento systém organizace řízení společnosti, založený na poznání informačně-energetické struktury člověka, dovoloval sestavit odolnou strukturu společenského zřízení. Proto ve slovansko-árijské společnosti byli tři základní kasty, které se ještě uvnitř sebe dělili na několik podkast.
Do první kasty patřili Veduni. K nim patřili žreci a žrice, volchvové a volchvkyně, kudesníci a kudesnice.
Do druhé kasty patřili Vladaři a Ochránci. Patřili tu knížata (cháni, konungové), Hlavy Rodů a Občin, hejtmani (atamani, vojevůdci, kmeti), vítězové a vojáci.
Do třetí kasty patřili Pracovníci. Patřili tu: rybáři, včelaři, lovci, zemědělci, pastevci, řemeslníci a trhovníci.
V Državě nebyly dobré a špatné Rody, vyšší a nižší kasty. Nebyli nevolníci, kteří by sloužili vyšším kastám. V Državě kastám nikdo nesloužil. Přesto se však v Rodech objevili i lidé, u kterých bylo hlavním cílem žít pro sebe, pro uspokojení svých osobních chlípností a radovánek, navzdory Rodovým zvyklostem a Moudrosti Velkých Předků. Tyto lidi vyháněli z Rodů a stávali se z nich „izgoji“ (vyhnanci).
Základ vojenské moci Državy tvořily družiny. Družiny sestavovaly Rody, Občiny a Žreci u Kapištilích (takzvané chrámové setniny). Byli sestavené z profesionálních vojáků, dobrovolně zasvěcujících svůj život obraně Otčiny. Tyto vojáky v dávných dobách nazývali Gety a tedy družinu vedli getmani (hejtmani). V případě vzniku hrozby války se družiny spojovaly a vytvářely vojsko, které vedl kníže nebo nejlepší z hejtmanů.
Při potřebě obrany Državy se sestavovala domobrana. Do ní vstupovali všichni muži-pracovníci Rodů a Občin, následkem čehož se každý muž v Rodě a Občině učil zacházet se zbraní a umění boje. V podstatě v Državě existovala všeobecná branná povinnost,
protože obrana Otčiny byla přirozenou povinností každého Slovana a Árijce. V případě odražení agrese vojsko zahrnovalo družiny sestavené z profesionálních vojáků (getů) a domobranu, sestavenou z pracovníků. Kromě družin a domobrany byla v Državě organizovaná, stálá pohraniční služba z Rodů v pohraničí.
Slované a Árijci dávno před objevením se státu a jiných národů naší Země, měli vysoko organizovaný, samo řídící společenský systém, zabezpečený formou Državy. V Državě neexistovalo otroctví, dokonce zajatí cizí vojáci nebyli otroky v pravém slova smyslu. Žili v Rodech a měli povinnost odpracovat si tři roky, jako náhradu za újmy, které způsobili Rodu anebo Občině svojí účastí na ozbrojené agresi. Po uplynutí času dostal možnost výběru: odejít domů anebo zůstat v Državě.
Díky své sociální organizaci a úrovni Duchovního vývoje členů Rodů a Občin, Slovanská Država Rassénia přežila mnoho tisíciletí. Svoji existenci ukončila na základě rozhodnutí žreků v polovině druhého tisíciletí n. l. dobrovolně, vstupujíc do Moskevské Rusi, která nabývala na síle. Zároveň jí v transformované podobě odevzdala svoje dědictví. Toto dobrovolné spojení se stalo příčinou přeměny Moskevska na Rusko.
Hlavní důvody takového zvratu událostí byly následující:
Za posledních několik tisíciletí se přírodo-klimatické podmínky značně zhoršily.
Za to samé období bylo zároveň nutné vést dlouhé a těžké války. Po odchodu na západ se zrychlil rozpad ordické armády a duchovních a sociálních základů Rassénie.
S narůstajícím počtem Rodů a vlivem stěhování se na západ, došlo k mísení Rodů na daleko menším území. Bylo proto potřebné, přistoupit k jiné formě řízení takové společnosti a právě proto vzniklo Kopné právo ( Kopná Pravda).
Kopa vznikla ze zkratky „ Kruh Občiny Postanovil“, tj. Kruh občiny stanovil. Nejdříve Kruhu (veči, radě) předsedali Hlavy jednotlivých Rodů, postupně, nepozorovaně s přibývajícím množstvím cizozemců se začal princip rozhodování měnit.
Cizozemci přiváděli nazpět i jim úslužné izgoje (vyhnance) a postupně rozežírali prastaré základy slovanského zřízení. Cizozemci sebou přinesli i jiné, značně zjednodušené víry, které už byly náboženstvím. Jejich obsah už nevycházel za rámec snahy obohacování sebe a své rodiny. Už neobsahoval žádné informace o minulosti anebo ji podávali ve změněné podobě a už vůbec neobsahoval informace o Stavbě Vesmíru a vývoji života na naší Zemi. Takto postupně rozežrali zevnitř prastarý systém života Slovanů a Árijců, čehož cíleným výsledkem byla fragmentace původní společnosti, speciální orientace na ty lidi nízké morálky, kteří inklinovali k bohatství a rozkoši.
Příklady této taktiky jsou trhově-řemeslné občiny Pskova, Velkého Novgorodu a Kyjeva. Právě tam je dobře vidět utváření se německé strany, v Kyjevě jsou to zase Křesťané a jejich snahy odtrhnout tyto města od Državy a podřídit je vládám baltských zemí a Byzancii. Alexandr Něvský byl nejednou nucený, silou odrážet nájezdy cizích, křesťanských křižáckých armád a trestat představitele německé strany. Sviatoslav po odchodu z Bulharska též trestal představitele křesťanství. Ale to samé probíhalo i v jiných knížectvích. Velké knížectví Moravské nevyjímaje.
Následkem takových změn ve slovansko-árijské společnosti spolu s rozpadem ordického vojska, dozrály předpoklady na vytvoření státu. Přechod od Državové organizace společenského života ke státu a vládě je především výsledkem duchovně-morální degradace značné části Slovanů a Árijců.
Rozdíl mezi Državou a státem je podstatný. Država funguje díky vedení žreků, samořízení Rodů a Občin, ale též díky obraně kast vladařů a profesionálních vojáků, stát funguje díky tomu, že vláda je v soukromých rukou srovnatelně malé skupiny lidí. Ve státě vždy menšina ovládá většinu. Podstata vlády spočívá v reálné možnosti a schopnosti vládnoucích, podřídit si ovládané.
Když se z tohoto pohledu podíváte na oficiálně podávané dějiny Velkého knížectví Moravského, uvidíte, že dnes nám podsouvají jen historii - tedy vhodně „zpracované“ dějiny. Kníže není následník trůnu, je to úplně jiná forma moci. V časech, kdy se už jedná o dědičné následnictví vladaře a ne zvolení nejschopnějšího vojenského vůdce, musela být Velká Morava už hodně změněná a společnost zevnitř rozložená. Čím více na západ, tím to přišlo dříve.
Mohlo tedy dojít k závěrečné fázi hry: vpuštění křižáků do země, kteří nemilosrdně vyhladili dospělé domácí obyvatelstvo už za souhlasu vlády. V církevních záznamech o tom informace nenajdete, vždyť právě oni měli v druhé ruce meč, kterým vyhlazovali naše Předky.